Lukáš 21

¹A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.

²Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.

³I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.

⁴Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.

⁵A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:

⁶Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

⁷I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?

⁸On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.

⁹Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.

¹⁰Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.

¹¹A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.

¹²Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.

¹³A toť se vám díti bude na svědectví.

¹⁴Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.

¹⁵Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.

¹⁶Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.

¹⁷A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.

¹⁸Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.

¹⁹V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

²⁰Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.

²¹A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.

²²Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.

²³Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.

²⁴I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.

²⁵A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,

²⁶Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.

²⁷A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.

²⁸A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich, protože se přibližuje vykoupení vaše.

²⁹I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.

³⁰Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.

³¹Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.

³²Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.

³³Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

³⁴Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.

³⁵Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.

³⁶Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.

³⁷I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.

³⁸A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.