Srozumitelná vysvětlení 32 pojmů, se kterými se setkáš při čtení Bible i v rozhovorech o ní. Jsou výchozím bodem, nikoli vyčerpávajícími definicemi. Odkazy na úryvky ti ukážou slovo nebo myšlenku v souvislostech.
SPOLEČNÍK PRO ČTENÍ BIBLEČTI. VŠÍMEJ SI. VRACEJ SE.
32pojmů
A
Apokalyptická literatura
Literární forma, která prostřednictvím vidění, výrazných obrazů a symbolů vyjadřuje Boží záměry a naději uprostřed konfliktu. Hlavním křesťanským příkladem je kniha Zjevení. Její obrazy je třeba číst v souvislosti s celou knihou a dalšími biblickými texty, nikoli jako jednoduchou tabulku dnešních událostí.
Vyslaný člověk. V Novém zákoně se označení používá pro lidi pověřené v souvislosti s Ježíšem a šířením evangelia. Význam se podle úryvku liší. Všímej si, koho text popisuje, kdo jej vysílá a co jeho úkol zahrnuje.
Ústřední výraz Ježíšova učení o Boží vládě. Evangelia ji přibližují skrze oznámení, podobenství, činy a otázky. Nelze ji zúžit na jediný dnešní politický či zeměpisný význam. Marek 4 shromažďuje několik obrazů, které zvou k pozornému čtení toho, jak je tato vláda popsána.
Vyjádření vděčnosti za to, co člověk přijal. Biblické díkůvzdání často připomíná konkrétní příběh pomoci či péče. Nemusí vymazat předchozí těžkosti. Žalm 107 spojuje opakované výzvy k poděkování s příběhy lidí v nouzi.
Dobrá zpráva. Slovo může označovat poselství o Ježíši i čtyři novozákonní knihy: Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Tyto knihy vyprávějí příběh s odlišnými důrazy. Marek na začátku spojuje dobrou zprávu s Ježíšem Kristem.
Pozorný výklad, který usiluje o porozumění textu v jeho souvislostech. Zahrnuje slova, uspořádání, adresáty i širší argumentaci nebo příběh. Začít můžeš obyčejnými otázkami: kdo mluví, co se děje a jak tato věta souvisí s okolním úryvkem?
Soubor knih, které náboženské společenství přijímá jako Písmo. Křesťanské tradice nemají totožný obsah ani uspořádání Starého zákona. Tento web obsahuje 66 knih v historickém překladu Bible Kralická 1613. Znalost rozsahu vydání pomáhá vysvětlit rozdíly mezi Biblemi.
Číslovaný oddíl, který usnadňuje orientaci v knize. Hranice kapitol jsou pomůckou pro čtení; příběh či argumentace je může překračovat. Začíná-li úryvek uprostřed myšlenky, přečti i předchozí část. Souvislosti určuje text, nejen jeho číslování.
Dopis. Mnohé novozákonní knihy oslovují konkrétní lidi či společenství, jejich otázky a společný život. Všímej si pozdravu, adresátů a rozvíjející se argumentace. Věta v listu obvykle patří k širší myšlence; není samostatným heslem.
Druh textu, například vyprávění, poezie, moudrost, list nebo vidění. Různé formy vedou pozornost různými způsoby. Obraz v básni nemusí fungovat stejně jako pokyn v listu. Otázka, jaký text právě čteš, je užitečným prvním krokem.
Soucit vyjádřený vůči člověku v nouzi či tísni. V příběhu milosrdného Samařana má podobu přiblížení, ošetření ran, přepravy a zajištění péče. Okolní rozhovor ukazuje, jak příběh spojuje porozumění s jednáním. Než jej použiješ ve svém životě, přečti celé setkání.
Slovo spojené s přízní a darem, zvláště s Boží štědrostí. Konkrétní význam závisí na úryvku. V Efezským 2 Pavel spojuje záchranu z milosti se životem utvářeným pro dobré skutky. Než oddělíš známou frázi od zbytku, přečti celý myšlenkový postup.
Obracení se k Bohu slovy, tichem, chválou, otázkami, poděkováním, vyznáním či prosbou. Biblické modlitby mají mnoho podob a nejsou vždy klidné nebo uhlazené. Celá modlitba může ukázat, jak důvěra a těžkosti patří do téhož obracení se k Bohu.
Rozlišování, jak dobře žít, které zahrnuje úsudek, charakter a pozornost k Bohu. Biblická moudrost znamená víc než množství informací. Přísloví, Jób a Kazatel zkoumají život různými způsoby; jejich rozdíly zvou k promyšlenému čtení, nikoli k rychlému vzorci pro každou situaci.
Způsob, jak přinášet do modlitby zármutek, stížnost či tíseň. Nářek často obsahuje prosbu o pomoc a může vyjadřovat i důvěru. Nevyžaduje předstírání, že utrpení skončilo. Žalm 13 je krátkým příkladem přechodu od otázek k prosbě a důvěře.
Prominutí viny či dluhu; konkrétní význam určuje úryvek. Křesťanské tradice různě probírají jeho vztah k pokání, smíření a spravedlnosti. Odpuštění se nesmí používat k požadavku, aby někdo zůstával vystaven ubližování. Čti pozorně a tyto související otázky rozlišuj.
Příběh nebo přirovnání, které vybízí posluchače k novému pohledu. Všímej si posluchačů, otázky, která příběh vyvolala, a odpovědi, k níž zve. Podobenství není vždy hádankou, v níž má každý detail samostatný skrytý význam.
Obrácení nebo změna směru k Bohu. Biblické úryvky ji spojují s poctivým uznáním zla a změnou jednání, nejen s pocitem. V Lukášovi 3 se lidé ptají, jak má jejich odpověď vypadat, a odpovědi se týkají konkrétních oblastí jejich života.
Převedení textu do jiného jazyka. Překladatelé rozhodují o slovech, větné stavbě i míře zachování forem původního jazyka. Rozdíl mezi překlady může otevřít užitečnou otázku, kterou je třeba prozkoumat. Česká verze tohoto webu používá Bibli Kralickou 1613 a zachovává její historické znění.
Krátký výrok, který vybízí k moudrému úsudku o životě. Přísloví často popisují obvyklý průběh věcí, ale nezaručují stejný výsledek v každé situaci. Čti sousední výroky a zvaž, jak okolnosti ovlivňují jejich použití. Přísloví 26 staví vedle sebe dva protikladné výroky o odpovědi hlupákovi.
Člověk, který předává poselství představované jako slovo od Boha. Biblické proroctví zahrnuje kritiku, varování, nářek i naději a často oslovuje konkrétní společenství a situaci. Je širší než předpovídání. Nejprve čti, co prorok řeší v přítomnosti, než se soustředíš jen na budoucnost.
Závazný vztah nebo závazek. Biblické smlouvy mají různé souvislosti, zaslíbení, povinnosti a znamení. Nepředpokládej, že všechny mají stejné podmínky. Čti, kdo se smlouvy účastní a co úryvek skutečně uvádí. Jasným příkladem pro začátek je smlouva s Noemem.
Den odpočinku a bohoslužby v biblické tradici. Písmo spojuje sobotu se stvořením, vysvobozením a životem společenství. Křesťanské tradice chápou její vztah k dnešní praxi různě. Jednotlivé úryvky čti v jejich vlastních souvislostech, než je začneš chápat jako zaměnitelná pravidla.
Souvislosti, které pomáhají pochopit úryvek: okolní věty, celá kniha, literární forma, adresáti i prostředí. Začni tím, čeho si můžeš všimnout v textu. Známá fráze často získá konkrétnější význam, když přečteš rozhovor nebo argumentaci, k níž patří.
Hebrejský výraz často překládaný jako zákon nebo poučení. Označuje také prvních pět knih hebrejské Bible. Obsahují vyprávění i přikázání. Číst je pouze jako seznam pravidel znamená přehlédnout příběhy a vztahy, v nichž jsou pokyny předávány.
Život v učení a následování učitele; v křesťanském použití následování Ježíše. Evangelia jej líčí skrze setkání, otázky, neporozumění, vyučování a praxi. Učedník se učí a příběh tohoto učení obvykle přesahuje jednu scénu.
Menší číslovaný úsek, který pomáhá najít slova v kapitole. Číslo verše je orientační pomůcka, nikoli záruka, že věta může stát samostatně. Sleduj myšlenku před veršem i po něm. U citace zachovávej knihu, kapitolu, číslo verše a překlad.
Důvěra, přesvědčení nebo věrnost; důraz určuje souvislost. Bibličtí autoři spojují víru se vztahy, závazky a způsobem života. Každé použití nezkracuj na stejnou definici. Židům 11 zkoumá víru skrze řadu lidí a činy spojené s jejich důvěrou.
Povstání z mrtvých. Nový zákon staví Ježíšovo vzkříšení do středu svého poselství a spojuje je s nadějí na život za hranicí smrti. Vyprávění o vzkříšení i listy čti s ohledem na to, co každý text řeší. První Korintským 15 jeho význam podrobně rozvíjí.
Tradiční označení dvou hlavních částí křesťanské Bible: Starého a Nového zákona. Pojem souvisí se smlouvou. Tyto názvy pomáhají rozlišit soubory knih; neznamenají, že Starý zákon přestal být důležitý pro křesťanské čtení.
Slovo, které podle autora a prostředí může označovat jednotlivé příkazy, Tóru i další významy. V každé biblické knize se nepoužívá stejně. Než přeneseš význam z jednoho textu do druhého, zjisti, o čem daný úryvek mluví.
Biblická píseň nebo báseň. Kniha Žalmů obsahuje chválu, nářek, poděkování, prosby i zamyšlení. Některé žalmy spojují několik těchto poloh. Čtení celé básně pomáhá slyšet změny hlasu a zachovat známý řádek v jejím celkovém průběhu.