Nech vděčnost přejít v péči

¹⁰Zradoval jsem se v Pánu velice z toho, že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež bezpochyby i prve myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času.

¹¹Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.

¹²Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti.

¹³Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.

¹⁴Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení.

¹⁵Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.

¹⁶Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.

¹⁷Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.

¹⁸Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem již, vzav od Epafrodita to, což posláno bylo od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou a libou Bohu.

¹⁹Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.

²⁰Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.