BIBLICKÝ TEXT · BIBLE KRALICKÁ 1613
Lukáš 24:13–35
13A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
14A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
15I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
16Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
17I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
18A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
19Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
20A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
21My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
22Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
23A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
24I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
25Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
26Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
27A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
28A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
29Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
30I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
31I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
32I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
33A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
34Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
35I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Lukáš 24:13–35 · Bible Kralická 1613 (CESBKR)
Otevřít celou kapitoluVLASTNÍ ZAMYŠLENÍ · NENÍ BIBLICKÝM TEXTEM
Než půjdeš dál.
Dva poutníci do Emauz popisují naději, kterou považují za zmařenou. Ježíš je nechá vyprávět a potom jim otevírá Písma. Zvou cizince, aby zůstal; při lámání chleba jej poznají a vracejí se do Jeruzaléma. Všímej si změny směru: odchod přechází v návrat a zklamání ve zprávu ke sdílení. Rozhovor na cestě k této proměně patří.
Přečtěte si pasáž znovu, pokud chcete. Všimněte si, které slovo, akce, nebo otázka zůstane s vámi. Můžete dokončit čtení, aniž by dokončil myslet na to.
CHVILKU K ZAMYŠLENÍ
Jakou zklamanou naději bys v takovém rozhovoru vyslovil? Kterou otázku chceš při dalším čtení nechat otevřenou?
MÍSTO PRO TVOJE VLASTNÍ SLOVA
Myšlenka, kterou si uchovat.
Ukládá se pouze v tomto prohlížeči a zařízení. Tvoje slova se nám neposílají. Vymazání dat webu odstraní tyto poznámky.
Napiš pár slov, až budeš chtít.
Postup se ukládá v tomto prohlížeči, nezávisle na aplikaci.